Aktualizováno 15/11/2022
V Indii se totiž přirozeně daří bavlně. Místní farmáři ji pro naše produkty pěstují šetrně k přírodě, bez škodlivých chemikálií a postřiků.
Jen 7 % ze všech v Indii vypěstovaných plodin představuje konvenční bavlna, přesto se na ni využívá až polovina indické spotřeby pesticidů.(1, 4) Považujeme proto čistě přírodní pěstování za velmi významnou změnu.
Udržitelná móda je i o komunitách
Místní komunita vytváří zpracováním bavlníku a ušitím hotových produktů další přidanou hodnotou. Pracovníci dostávají férově zaplaceno, a mohou tak své rodině zabezpečit slušné živobytí a svým dětem pravidelnou školní docházku. Rodiny, jejichž členové pracují také v šicích dílnách, mohou mít vyšší příjmy, než kdyby se věnovali jenom pěstování bavlníků. Celková životní úroveň komunit tak roste rychleji, než kdyby se bavlněná látka vyvážela v podobě základního materiálu.
Výrobou v Indii se snažíme zlepšovat životy lidí v textilním průmyslu. Chceme být příkladem, který mohou jiné firmy následovat. Děkujeme, že v tom jste s námi.

Proč je tak důležité změnit toto odvětví?
Domov nejvíce pěstitelů bavlny na světě
Věděli jste, že v Indii se pěstuje bavlna na ploše větší, než je rozloha ČR? A to až 1,5× větší.(2) Nachází se zde totiž až 1/3 celosvětové rozlohy bavlníkových polí a žije víc než 10 milionů farmářů.(1) Jejich život se ale rychle mění.
Tradiční metody pěstování a ochrany rostlin, jakými bylo manuální odstraňování škůdců, setí meziplodin, obměna pěstovaných rostlin nebo spalování či odstraňování zbytků rostlin z polí, se v konvenčním pěstování dnes už musely opustit.
Důvodem byla nízká úroda bavlny na hektar, která byla s 300 kg/ha výrazně pod světovým průměrem, který je na úrovni 760 kg/ha.(3) Začaly se proto využívat nové odrůdy bavlníku, které jsou ale mnohem citlivější na nemoci a škůdce. Výnosnost se zvýšila na přibližně 490 kg/ha a předpokládá se další zlepšování. Prudce roste ale také objem aplikovaných pesticidů.
Cenou za pesticidy je zdraví farmářů
Pro ochranu své úrody před škůdci v Indii využijí pěstitelé až polovinu všech pesticidů právě na bavlník. Pěstuje se přitom jenom na 7 % zemědělské plochy. Mnoho z těchto pesticidů je zařazeno mezi nebezpečné. Významný problém představuje to, že indičtí farmáři nejsou vybaveni vhodnými ochrannými pomůckami, často pracují bosi, jenom v obyčejném bavlněném tričku a kraťasech.(1)
Ochranné pomůcky jsou pro běžné pěstitele obtížně dostupné a kvůli tropickému počasí často velmi nepohodlné k práci. Během postřikování svých polí jsou tak vystavení nebezpečným chemikáliím, způsobujícím bolest hlavy a očí, nevolnost, svalové křeče, ztrátu vědomí atd.
Udržitelná móda u pro lepší život komunit
Při pěstování GOTS certifikované biobavlny, ze které se šijí naše produkty, je zakázáno využívat jakékoli nebezpečné chemikálie a geneticky modifikované odrůdy rostlin. Farmáři využívají přírodní metody, čímž se ovšem jejich produkce na hektar snižuje. Je to jeden z důvodů vyšší ceny biobavlněného oblečení. V rámci udržitelného životního stylu ale není potřeba nakupovat hodně a impulzivně, takže nižší produkce vůbec nevadí, více o tzv. Slow fashion se dočtete zde.
Důležité pro nás je ovšem to, že díky biobavlně chráníme zdraví pěstitelů, dlouhodobou úrodnost jejich polí a čistotu vod. Můžeme si být jistí, že naše oblečení vzniklo šetrně k přírodě a nepředstavuje žádné riziko pro naše zdraví.
A ano, i jedno tričko může udělat obrovskou změnu.

Zdroje:
(1) http://www.cottoncampaign.org/uploads/3/9/4/7/39474145/2007_ejf_deadlychemicalsincotton.pdf
(2) https://www.statista.com/statistics/765839/india-area-of-cultivation-for-cotton/
(3) https://cotcorp.org.in/national_cotton.aspx